Článek o neformálním vzdělávání od našeho velitele Expedice Mars Michala Vyvlečky v dnešním vydání Hospodářských novin:
Tradiční standardizované vzdělávání založené na osnovách, které vychází z požadavku na striktně daný výsledek výukového procesu, často vzbuzuje v dětech spíš odpor k učení než touhu se něco dozvědět.
Přesto asi není pochyb o tom, že povinná školní docházka svůj smysl má, pochybovat by se ale dalo o zastaralých výukových metodách, které fungují na principu doslovné interpretace učitele.
Kdy jste byli naposledy ve škole, před rokem, či už je to pár desítek let? Vždyť je to vlastně jedno, v momentě, kdy jsme se na hodině vlastivědy dozvěděli, že povinnou školní docházku u nás zavedla Marie Terezie, snad každý měl nového úhlavního nepřítele. Panovníka, kvůli kterému generace dětí získává znalosti, o jejichž smyslu pro reálný život se na školních chodbách prodiskutovaly hodiny, znalosti, které se dlouho nepamatují. Ostatně už Jára Cimrman dokázal, že si studenti zapamatují jen asi desetinu odučené látky, na základě svého statistického výzkumu tenkrát velice převratně rozdělil učivo na takzvanou pomněnku a zapomněnku.
Náš vzdělávací proces je ale mnohem komplexnější než jen ona školní docházka. Jak praví jedno ohrané klišé, člověk se učí celý život. Je to vlastně pravda, tomuto procesu říkáme informální vzdělávání a je založeno na jednoduché myšlence, která vypadá na první pohled trochu absurdně. Informálně se totiž vzděláváme, aniž bychom o to stáli. Je to prosté, malé dítě neplánuje, kdy se naučí chodit, ale na základě potřeby doběhnout za mámou jednoho dne jednoduše vstane a udělá první krůčky. Nebo se dotkne žhavé plotýnky a naprosto mimoděk se dozví, že nesnesitelně pálí. Ani vy, když jdete do nového obchodního centra, neuvažujete, že se naučíte, kde jsou tam toalety, ale potřeba vás nekompromisně k získání této znalosti donutí. Informálně se vzděláváte vlastně každý den, nečekaně rozšiřujete své znalosti vždy, když vykročíte z vlastní komfortní zóny. Je to takový hnací motor evoluce, který nám pomáhá přežít na tomto světě.
Celý článek si můžete přečíst na webu Hospodářských novin nebo v přiloženém PDF souboru.
Michal Vyvlečka
15. 6. 2016
foto: archiv HN