V rámci pobytu na Marsu se 3 členové posádky – Jakub, Sam a Linda – vydali na povrch Marsu. Zde prováděli průzkum terénu a odebírání vzorků. Proběhla zde také jízda roveru, který byl sestaven na palubě lodi cestou na Mars.
Popis povrchu
Povrch Marsu v místě průzkumu byl pokryt pískem, který byl podroben chemické analýze (viz tabulka) v laboratoři v lodi. Dále bylo provedeno měření teploty povrchu pomocí snímků v infračervené části spektra z termokamery (obr. 2), kde teplota povrchu dosahovala hodnot mezi 3° a 4°C. Nebyly přítomny žádné teplotní anomálie, vše bylo na zhruba stejné teplotní úrovni s výjimkou jednoho přesunutého kamenu z teplejší oblasti povrchu v levé horní části snímku. Písek byl značně hrubozrnný, jak dokládá snímek s lidskou rukou pro srovnání (obr. 3).
V malé hloubce pod povrchem jsme objevili bílošedivé kamenné útvary (obr. 4), které vzdáleně připomínaly zkamenělé pozůstatky dávných živočichů. Podařilo se nám odkrýt dva takovéto útvary, Kvůli nedostatku času jsme ale byli nuceni opustit tento nález dříve, než jsme ho stačili v plné míře prozkoumat.
Rover
Při pohybu na povrchu Marsu měl rover značné problémy s jeho mobilitou, především v ohledu k jízdě na sypkém podkladu. Kola roveru se neustále zahrabávala a rover nebyl schopen žádného pohybu. Někdy se kola roveru ani nepohybovala, nejpravděpodobněji z důvodu nedostatečně výkonných hnacích elektromotorů. Roverově mobilitě nepomohl ani pokus s pokrytím sypkého písku textilní látkou, místo toho, aby po ní rover přejel s menšími obtížemi, stáhl ji pod sebe.
Přenos digitálního záznamu z přední kamery roveru taktéž trpěl některými nedostatky, hlavně malou frekvencí videa a velkým zpožděním obrazu (několik vteřin).
Závěr
Z povrchové analýzy ve zkoumané lokalitě jsme došli k tomu, ,že se písek z této oblasti svými vlastnostmi velmi podobá písku na planetě Zemi. Z teplotní analýzy je vidět, že povrch Marsu byl v době pobytu velmi chladný, avšak je zde možný výskyt vody v tekutém stavu.
Rover by býval podle našich testů provedených v lodi více úspěšný na zpevněném povrchu, pro takto sypký a hluboký terén jsme dospěli k názoru, že nám dostupná kola a hnací jednotky byly nedostatečné. Jednou z možných variant řešení tohoto problému by bylo nahrazení kol pásovým mechanismem nebo také užití větších a širších kol.
Důsledkem nedostatků týkajících se videopřenosu z roveru by bylo velmi obtížné ovládat rover na dálku bez přímého vizuálního kontaktu.
Michal Koldinský, záložní posádka EM2015